Nic se mě nemůže dotknout. Nic mi nemůže ublížit. Všechno bylo v naprostém pořádku dokud jsem ji nepotkal. Nevím proč, nebo co se stalo, ale jsem slabý. Moje síla mizí. Pokud mi bude tak blízko jako je teď všechno skončí. Nedokážu si nalhávat, že jsem stále silný. Už ne.. Musím něco udělat. Musím utéct. Bude to bolet. Chvíli. Nakonec začneme nový život.
Hancock
Stránky
sobota 22. června 2013
pondělí 4. února 2013
Skořápka
Necítím bolest, necítím lásku, necítím smutek, necítím radost, necítím štěstí, necítím smůlu, necítím zlost, necítím nic. Nechce se mi brečet, nechce se mi křičet, nechce se mi zpívat, nechce se mi milovat, nechce se mi nenávidět, nechce se mi pokoušet se o cokoliv, nechce se mi malovat. Cítím jen prázdno, zmatek, ale nechce se mi to řešit. Je to tak a musím to brát jako fakt. Nikam nepatřím, nikdo mě nezná, nikdo nezná mou minulost, nikdo nezná mou budoucnost, nikdo neví že ve mně nic není. Nikdo neví proč jsem tak bezcitný, proč jsem tak chladný, já to taky nevím, ale horší je to, že se mi to ani nechce řešit. Moje pocity jsou někde na bodu nula. Jsem jen prázdná skořápka. Lidi k sobě navzájem něco cítí, ale já nejsem schopen cítit cokoliv ke komukoliv, nejsem člověk. Nechce se mi usmívat a nechce se mi mračit se. Nechce se mi přetvařovat se. Už ne.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)