Když začala nová škola zjistil jsem, že nemůžu dělat Fusion ve Frýdku-Místku. Celkem rána pro mě. No a tak jsem si říkal, paráda no, ale tak mohl bych třeba dělat Fusion v Ostravě. Ve čtvrtky mám čas. No, ale co se nestalo. Změnili nám rozvrh. Už i ve čtvrtrek máme do čtvrt na osm. Takže žádný Fusion v Ostravě. Nějakým způsobem mě to všechno odstřihává od Fsuionu a všech těch lidí. To je zajímavé že? Nemůžu dělat nic. Bůh to tak chce. Má plán. Je to těžké, ale mám naději. Vím, že se to děje z určitého důvodu. A tak na druhou stranu to je skvělé.
Apoštol Pavel. Ten dostal nějaký příkaz. A hned to dělal. Šel do měst a říkal lidem evangelium. Když někde byly zavřené dveře tak on se nezhroutil. Neřekl Bůh mě ničí. Neřekl Bůh mi neukazuje cestu. Bůh je proti mně. Řekl: "Aha, tak tady nemůžu jít. OK. Půjdu jinam." A bylo to všechno v pohodě. Tak ho beru jako příklad. Jsou věci v životě. Spousta věcí. Někdy se někdy zavírají dveře, ale zase někde otevírají. Musím je akorát najít. A tak ten zmatek co by to mohlo dělat v mojem životě mám hned uklizený a snažím se hledat cestu dál. Věřím že on mi ukáže cestu.
Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu,nespoléhej se na vlastní rozumnost.Na každém kroku snaž se jej poznávat,on sám tvé stezky urovná. Přísloví 3,5-6
Žádné komentáře:
Okomentovat