Stuha.

Jde si ulicí. Spousta lidí okolo něj. Lidi s nim mluví. Znají ho. Střídají se okolo něj. On jen kráčí. Vidí svoji cestu jako oranžovou stuhu na zemi. A jeho kroky jdou klidně jede za druhým. Okolo něj je shon. Spousta lidí. V hlavě mu zní krásná melodie. Je tak spokojený. Co mu chybí. Slastně zavře oči a když je otevře...Všichni jsou pryč. Jen on sám jde po oranžové stužce v centru města. Posteskne si. Nasadí si sluchátka a jde dál.

Je v klubu. Okolo něj je spousta lidí. Oni tancují. Mluví s ním. Zpívají. Je to skvělé. On se raduje a tancuje s nima. Zpívá s nima. Lidí tam je narváno k prasknutí. Ruce už ani nemůže mít u těla. A tak je zdvihá. Všichni mají zdvižené ruce a smějí se. On opisuje oranžovou stuhu ve vzduchu dlaněma. Z radosti zavře oči a když je otevře je tam jen nahals hudba a stuha ve vzduchu. Lidé zmizeli.

Sedí u počítače. Píše mu asi patnáct lidí zároveň. On nestíhá všem odepisovat. Jednotlivé klávesy svítí oranžově. Vždy se rozsvítí. Když ji zmáčkne tak zhasne a rozsvítí se jiná. Prsty mu skáčou po klávesnici jako nikdy dřív. Na uších má sluchátka a poslouchá hudbu. Na chvíli se zasní do hudby a zavře oči. Když je otevře zjistí že si s nikým nepíše. Sedí sám u stolu a prstama si brnká do kláves do rytmu písničky.

Měl opravdu radost? Byla to hudba co ho porvázela? Lidi? Oblíbenost? Radost? Oranžová stužka?

Ráno otevře oči a hned nad sebou vidí oranžovou stužku. Je v pokoji sám. nejsou tam žádní lidí. Počítač je vypnutý. Ale stuha tam je. Lehce se vznáší. To je zajímavé. Najednou směřuje ke knihovně. On ji následuje. Stuha omotala knihu. Starou a tlustou. Začal v té knize číst. Jednotlivá slova začala oranžově svítit. Nemohl se od té doby odtrhnout. První začalo svítit slovo Ježíš. Pak spása. Pak radost. Po chvíli svítila ta kniha celá. Četl ji všude. Četl ji pořád.

Když šel ulicí, všude byli lidi, nemluvili s ním. Když byl v klubu byli tam. Mlčeli a tancovali. Na počítači byli online. Ale nepsali mu. Kde je oranžová stuha? Zmizela. Jediné vodítko zmizelo. Byl sám.

Zdánlivě. Začal si všímat, že sám nějak oranžově svítí. Po pár dnech doslova zářil. Svítil na metry daleko oranžovou barvou. Hudba byla všude. Lidi se s ním nebavili, ale nebyl sám. Ta cesta byla napsaná v něm. Radoval se. I když lidé to nemohli pochopit.

Sám to docela tak nechápe. Jen ví, že oranžová stuha už není všechno. Teď to vše má v srdci.