Olomouc: Den jedna

Dneska jsem vstával ve čtyři abych stihl ráno vlak v pět do Olomouce. Sbalil jsem si půl kila buchty, kytaru a housle a vyrazil jsem. V autobuse jsem se ještě stále učil monolog na přijímačky dramaterapii. Když jsem do olomouce dorazil bylo půl šesté ráno. V tolik hodin nevstávám ani rádno do školy. A to už jsem byl v Olomouci.

Ráno byla zima, bylo zataženo a sychravo. Ale hned jsem si zašel na náměstí.

Pak jse dorazil na místo kde probíhal test. Byl jsem tam skoro s hodinovým předstihem. U testu jsem si byl jistý minimálně padesáti procenty svých odpvědí. Ostatní jsem tušil, nebo tipoval. Takže jsem spokojený.

Potom jsme měli jit na praktickou zkoušku. Můj monolog se těšil, až si ho bude porota vychutnávat. Podle abecedy jsem měl jít první, ale nakonec jsem šel pátý. Měl jsem malý výpadek, ale opět jsem byl spokojený. :) Na řadu přišla improvizace. Hrát zaseknutí ve výtahu společně s dvěma holkama nebylo tak hrozné. Opět spokojenost.

Káťa,  kterou jsem poznal na přijímačkách na JAMU tam byla taky. Tak jsem na ni čekal. Když jsem tam pak seděl seznámil jsem se s dalšími lidmi. S Barčou a Markem. Po zkouškách jsme šli k číňanovi na jídlo a dali si zmrzku v mekáči.

Náš následujicí plán byl projít celičkou Olomouc. Vylezli jsme na nějaké vysoké věže. Kde jsem si zahrál na kytaru a byl tam ohromný výhled na to krásné, historické město.

Šli jsme křivolakýma uličkama. Sešli jsme pár schodů průchodem do jiného světa. Z ničeho nic jsme místo ve městě byli v parku kde byl klid, tekla řeka, ptáci zpívali a lidi se radovali z života.

Pak jsme šli další kus na nákup. Pak jsme se vrátili do bytu, kde jsme si zjistili na internetu odjezdy autobusů a opět jsme vyrazili. Už jsme šli jen chvíli a já jsem se od těch dvou odpojil. Sám jsem jel pryč z historického centra ke známým, kteří mi poskytli azyl. Díky za ně :)

Teď už se jen budu učit na zítřeší zkoušky z hudebních schopností, dovedností a znalostí. Se znalostmi bude menší problém..

Tak uvidíme zítra.